Služby

V ordinaci poskytujeme kompletní služby praktického lékaře.

Objednat se je možné osobně nebo telefonicky na čísle uvedeném v sekci Kontakty.

Pacientům z našeho obvodu nabízíme možnost návštěv přímo v místě bydliště, a to zejména pacientům omezeně mobilním (s pohybovými obtížemi) nebo při akutně vzniklých potížích, při kterých se sami nemohou dostavit do ordinace.

Dále poskytujeme pracovně lékařské služby.

Kromě běžných služeb všeobecného praktického lékaře nabízíme:

• očkování
• péči o diabetiky 2. typu
• dispenzární péči* o stabilní onkologické nemocné,
• dispenzární péči o pacienty s lehkou či intermitentní foŕmou astmatu,
• péči o stabilní pacienty s poruchou štítné žlázy,
• dispenzární péči o pacienty arteriální hypertenzí (vysokým krevním tlakem)
• ošetření drobných nekomplikovaných chirurgických ran včetně sutury (šití)
• kontrolu hladin INR na počkání – kontrola srážlivosti krve u pacientů užívajících warfarin
• léčebné obstřiky (tzv. opichy) při obtížích pohybového aparátu
• poradnu odvykání kouření

*Dispenzární péče je péče o pacienty ve stabilizovaném stavu, u nichž je ale předpoklad, že by mohlo opět dojít ke zhoršení. Cílem je předpokládanému zhoršení předejít pravidelnými kontrolními vyšetřeními, ať už klinickými nebo laboratorními.

Objednat se je nutné k následujícím úkonům:

• preventivní prohlídky (každé 2 roky)
• diabetické prohlídky
• potvrzení na žádost zaměstnavatele o způsobilosti k práci
• vypsání žádosti o lázně
• vyplnění žádostí pro účely sociální správy (důchody a jiné sociální dávky)
  
  
  

Pracovně lékařské služby

Uzavíráme nové smlouvy na poskytování pracovně lékařských služeb.

Tyto služby nabízíme pro firmy v okrese Karlovy Vary, případně v Karlovarském kraji.

Zajišťujeme pracovně-lékařské prohlídky vstupní, periodické, mimořádné i výstupní, vyšetření pro řidiče, zaměstnance v riziku a další, dle smlouvy se zaměstnavatelem. Samozřejmostí je po dohodě kontrola pracoviště.

Očkování

Pacientům zajišťujeme povinné očkování tetanu a další volitelná očkování dostupných vakcín. Patří mezi ně například chřipka, pneumokokové nákazy, hepatitida (žloutenka) typu A a B, klíšťová encefalitida,, meningokokové nákazy, černý kašel atd.

Očkování nezabraňuje kontaktu pacienta s původcem onemocnění, pouze zvyšuje odolnost organismu. Pacient tedy příznaky onemocnění buď vůbec nepocítí, nebo pouze s lehkými klinickými příznaky.

Tetanus

Proti tomuto vážnému onemocnění je v ČR zavedeno plošné očkování. Díky němu se u nás onemocnění tetanem vyskytuje už jen sporadicky. Přeočkování proti tetanu by mělo následovat v rozmezí 15 let, u osob nad 65 let však v intervalu do 10 let od předchozí dávky. Očkování je plně hrazeno zdravotní pojišťovnou. Existují však i kombinované vakcíny chránící dospělou populaci proti více nemocem (tetanus, černý kašel, záškrt), jsou hrazeny pacientem.

Černý kašel

V České republice po zavedení celoplošného očkování v roce 1958 došlo k výraznému poklesu výskytu onemocnění. V posledních letech ale počet případů rychle stoupá, v roce 2011 bylo v ČR hlášeno cca 300 případů a v roce 2014 již přes 2500 případů. Proto je přeočkování doporučeno i pro dospělé, obzvláště budoucí rodiče a nejbližší okolí novorozence. Protilátky přenesené z matky na dítě přetrvávají asi 6 týdnů, kdy je dítě chráněno. Očkování se doporučuje před otěhotněním v rámci plánovaného rodičovství, nebo těsně po porodu. Novorozence chrání v prvních měsících života především očkování nejbližších kontaktů dítěte, vedle rodičů např. i prarodičů. Vhodné je i očkování starších chronicky nemocných osob event. jejich rodinných kontaktů. Očkování se realizuje jednou dávkou kombinované vakcíny i proti záškrtu, tetanu společně s černým kašlem na období až 10 let.

Chřipka

Očkování proti chřipce je u zdravé dospělé populace hrazeno pacientem.

U osob nad 65 let a osob s vybranými onemocněními je hrazeno zdravotní pojišťovnou.

Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění vyskytující se po celém světě. V České republice ročně bývá hlášeno 850 000 až 1 200 000 onemocnění, skutečný výskyt je však ještě vyšší. Chřipka není banálním onemocněním, v Česku se virus chřipky vyžádá asi200 lidských životů ročně následkem samotné infekce virem, v důsledku současné infekce i s jiným původcem nebo zhoršením jiné chronické nemoci, například cukrovky, astmatu, hypertenze a podobně.

Mezi významná preventivní opatření patří zdravý životní styl (aktivní pohyb, otužování, dostatečný přísun vitamínů), hygienická opatření (časté mytí rukou, pravidelné větrání místnosti, užívání jednorázových kapesníků a ručníků) a očkování.

V Česku je v porovnání s řadou dalších evropských států proočkovanost proti chřipce stále nízká (5–7 %) a obecné povědomí o výhodách i nevýhodách tohoto typu vakcinace velmi různorodé. Za vyspělými zeměmi zaostáváme i v proočkovanosti rizikových skupin populace (starší a chronicky nemocné osoby) i zdravotnického personálu. Častým zdrojem pochybností je obecné podcenění chřipky jako závažného onemocnění a neopodstatněná nedůvěra ve vakcíny. Vakcinace proti sezonní chřipce se provádí u dětí od 6 měsíců věku, nejdůrazněji je doporučena osobám s chronickým onemocněním, u nichž onemocnění chřipkou obvykle vede ke zhoršení jejich základního onemocnění, a osobám od 65 let věku. Dále je doporučena ochrana včasným očkováním těhotným ženám a ženám, které plánují těhotenství během chřipkové sezony, obézním osobám a kuřákům.

Nejvhodnější doba pro očkování je období před začátkem chřipkové epidemie, tedy od konce září. Ochrana před chřipkou začíná 2 týdny po očkování.

V současné době se očkuje pouze tetravalentní vakcínou (dříve trivalentní), která poskytuje ochranu proti všem hlavním kmenům chřipky.

Mýty a fakta o očkování proti chřipce

Chřipku je lepší prodělat než proti ní očkovat
Chřipka je závažné onemocnění postihující nejen dýchací cesty ale celé tělo. Místní i celkovou imunitu tato nemoc značně vyčerpá a v případě kontaktu s jiným původcem nemoci může najednou infikovaná osoba bojovat o život. I u chřipky samotné může rekonvalescence trvat několik týdnů a úplný návrat do normálu nemusí nastat nikdy. Nemálo osob utrpělo kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti velké finanční ztráty a dokonce ztratilo zaměstnání. Navíc i u nekomplikované chřipky je cena léků a vitamínů, za které zaplatíme v lékárně často mnohonásobně vyšší než cena vakcíny.

Když se jednou začne proti chřipce očkovat, musí se pokračovat každý rok, jinak bude mít horší průběh
Očkování proti chřipce každým rokem poskytuje záruku ochrany před touto nemocí, zejména před závažným průběhem. Není to však povinností a vynechání dávky v žádném případě nezvyšuje riziko závažnosti případné chřipkové infekce, spíše naopak, po minulém očkování může přetrvávat částečná ochrana.

Zdravým životním stylem nemoci zabráním i bez očkování
Zdravý životní styl, pohyb a otužování posilují nespecifickou imunitu, při kontaktu s vysokou dávkou virů však infekci nezabrání. Případy těžké až fatální chřipkové infekce jsou známé i u aktivních zdravě žijících osob a sportovců. Očkování zvyšuje specifickou imunitu namířenou přesně proti původci chřipkové nemoci.

Vakcíny proti chřipce způsobují mírnou infekci
Vakcíny obsahují malé části mrtvého viru, nezpůsobují infekci a nemohou očkovaného chřipkou nakazit. U malé části očkovaných se po podání vakcíny objevují velmi mírné projevy lehké virózy, které jsou vyvolané reakci jejich imunitního systému. Nejsou příznakem nemoci, ale důkazem toho, že vakcína funguje a jejich imunitní systém na antigeny ve vakcíně intenzivně reaguje.

U starších osob je reakce na očkování příliš nízká a očkování je nechrání
Přínos očkování je nejvyšší u starších a chronicky nemocných osob, a to zejména snížením počtu hospitalizací a úmrtí. I když má daná osoba málo výkonný imunitní systém a po očkování proto disponuje nižší hladinou protilátek, částečná ochrana před infekcí zabrání těžkému průběhu chřipky a fatálním následkům.

Chřipky nemívám, očkování tedy nepotřebuji
Chřipka je vysoce infekční nemoc vyskytující se v rizikové sezóně všude kolem nás a zřejmě neexistuje člověk, který by ji za život neprodělal alespoň jednou. I ti nejodolnější jí většinou dostanou na život několikrát. První infekce v životě přitom může být i poslední. Počet předchozích infekcí nevypovídá o riziku a možné závažnosti další chřipkové nákazy.

Nejsem riziková skupina, očkování pro mě není důležité
Očkování má význam i pro mladší nebo střední věk, pokud daná osoba chřipku prostě nechce prodělat, protože nemusí. Tím pádem se vyhne absenci v práci, nebude virus přenášet na další lidi, nebude muset přerušit své koníčky ani omezovat výkon jiných běžných činností. Chřipka člověka většinou připoutá na lůžko, každý pohyb bolí a nemocný vyžaduje péči jiné osoby, kterou navíc ohrožuje nákazou. Skutečně není o co stát. Navíc i u mladší generace může skončit chřipka komplikacemi, např. výpotkem na srdci a doživotními následky.

Slyšel jsem, že někdo se nechal očkovat a měl ještě těžší chřipku
Očkování proti chřipce není příčinou těžšího průběhu této infekce. Pokud již z uvedených důvodů nemoci nezabrání úplně, zmírní alespoň její průběh. Těžká chřipka po vakcinaci je možná jen tehdy, pokud se daná osoba nechala očkovat pozdě a v době aplikace vakcíny byla již v inkubační době, případně se nakazila těsně po očkování. Tvorba ochranné hladiny protilátek totiž vyžaduje po aplikaci vakcíny přibližně 2 týdny. Doporučuje se proto podstoupit očkování včas před příchodem epidemie, lepší je však i pozdní vakcinace než žádná.

Pneumokokové infekce

Očkování proti pneumokokům je doporučeno osobám s chronickým onemocněním a seniorům nad 65 let. Pneumokokové infekce jsou jedny z nejčastějších onemocnění v lidské populaci a mají velmi různorodý průběh od lehkých respiračních onemocnění, přes záněty dutin a středouší až po těžké zápaly plic a záněty mozkových plen.

Dospělou populaci je možné očkovat proti invazivním pneumokokovým infekcím bez omezení z hlediska věku.

Hepatitida A

Virová hepatitida A neboli žloutenka typu A, nejčastěji bývá způsobena virovými původci. Bývá označována také jako nemoc špinavých rukou. Cesta přenosu je přímým kontaktem s infikovanou osobou, dále kontaminovanou vodou nebo špatně tepelně zpracovaným masem Jedná se o celosvětově rozšířené virové onemocnění, riziko nákazy je vyšší v zemích s nízkým hygienickým standardem a v přímořských státech. V ČR se jednou za čas objeví lokální epidemie žloutenky, především po povodních. Očkování lze tedy doporučit především cestovatelům, ale i ostatním dospělým pacientům.

Hepatitida B

Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který napadá primárně játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů a při teplotě –15° C vydrží déle než 15 let, schopnost způsobit onemocnění ztrácí až po 20 minutách při 90° C. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než HIV. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A. Asi 20 % infekčních osob jsou bezpříznakoví nosiči. K přenosu infekce stačí minimální množství krve při kontaktu s porušenou kůží, k přenosu dochází také pohlavním stykem nebo z matky na dítě. Ročně ve světě umírá asi dva miliony lidí na onemocnění v souvislosti se žloutenkou typu B. V ČR nicméně počet onemocnění v posledním desetiletí v důsledku zařazení do pravidelného očkování stále klesá (v posledních letech onemocní ročně jen několik desítek lidí). Po absolvování základního schématu poskytuje očkování dlouhodobou až celoživotní ochranu.

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající nervový systém. Infikovaná klíšťata se vyskytují v celé střední Evropě. Nejvhodnějším způsobem prevence před tímto onemocněním je očkování v kombinací s dalšími preventivními opatřeními, jako je například použití repelentu, nošení dlouhých kalhot a minimalizace pohybu ve vzrostlé trávě.

Očkování se doporučuje se zejména osobám, které žijí v rizikových oblastech, nebo osobám, které se pohybují v přírodě, sportují nebo chodí na pravidelné vycházky s domácími mazlíčky.

Mýta a fakta o očkování proti klíšťové encefalitidě

Klíšťová encefalitida je problémem jen v jižních Čechách
Tato nemoc již dávno není jen problémem jižní části republiky a dnes se již vyskytuje prakticky na celém území naší země. Podle počtu diagnostikovaných případů a závažných následků této nemoci je u nás nejhorší situace v celé Evropské unii, což znamená stovky zbytečně a nezvratně postižených osob ročně.

Infikovaná klíšťata se vyskytují v lesích, tam já nechodím
Infikovaní přenašeči klíšťové encefalitidy se vyskytují na loukách, zahradách, v parcích. Číhají na vysoké trávě u chodníků a cyklostezek kde se pohybují hostitelé, jejíž krev potřebují sát, tj. zvířata a člověk. Nákaza je možná dokonce i doma od klíšťat přinesených v srsti domácích mazlíčků.

Když si klíště včas najdu a odstraním, nebudu nemocný
Klíště přenese virus klíšťové encefalitidy již po 2 hodinách od přisátí. Je-li klíště tedy odstraněné ihned po návratu z delší vycházky, může být i tak pozdě. Navíc nemalá část postižených osob si není vědoma přisátí klíštěte. Infekci totiž přenáší i malé, volným okem hůř viditelné nižší formy klíšťat tzv. nymfy, které po nasátí krve rychle odpadnou.

Po nálezu klíštěte půjde hned za lékařem, on mi pomůže
Proti viru klíšťové encefalitidy neexistuje specifický lék, i při včasném záchytu nezbývá než potlačovat jednotlivé příznaky a čekat, jak to dopadne. Ani rychlá hospitalizace nezlepšuje prognózu nemoci. Po přisátí přenašeče nejsou v prevence klíšťové encefalitidy účinná antibiotika ani následné očkování.

V lese použiju repelent a dlouhé kalhoty, to jako prevence stačí
Klíště se často zachytí oblečení a podleze na kůži pod ním. S pokožkou natřenou repelentem nemusí přijít vůbec do kontaktu. Někdy lze klíště objevit i pod spodním prádlem. Přisát se navíc může i ve vlasové části hlavy, kam se repelent běžně neaplikuje. K tomu promoknutí nebo pocení účinnost repelentů snižují. Jedinou prevencí s vysokou jistotou zabránění nebezpečné nemoci je preventivní očkování.

Meningokokové nákazy

Meningokokové infekce jsou závažná bakteriální onemocnění způsobující zánět mozkových blan (hnisavé meningitidy) nebo celkové horečnaté onemocnění (sepse, šok). Nemoc má velmi často dramaticky rychlý průběh, kdy v krátké době, během pouhých několika hodin, dojde z plného zdraví k životu ohrožujícímu selhání organizmu. Mimo dětí a mladých lidí má očkování proti meningokokovým onemocněním velký význam také pro osoby cestující do oblastí s výskytem meningokokových infekcí.

Léčebné obstřiky (tzv. opichy)

Léčebné obstřiky lze provádět u některých druhů obtíží s pohybovým aparátem.

Na základě vyšetření se obstřik aplikuje do bolestivého místa. Výsledkem je velmi často odeznění akutní bolesti, snížení otoku, případně utlumení zánětu.

Preventivní prohlídky

Všeobecná preventivní prohlídka se provádí vždy jednou za 2 roky.

Obsahem všeobecné preventivní prohlídky je:

• doplnění celkové anamnézy
• kontrola očkování
• kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku a zjištění indexu tělesné hmotnosti
• vyšetření moči diagnostickým papírkem
• kontrola a zhodnocení výsledků dalších předepsaných preventivních vyšetření, a pokud nebyly v předepsaných termínech provedeny, jejich zajištění
• laboratorní vyšetření
• vyšetření EKG ve 40 letech věku a dále individuálně
• stanovení okultního krvácení ve stolici speciálním testem – u osob od 50 do 55 let věku je test prováděn každoročně; od 55 let věku jednou za dva roky nebo je toto vyšetření možné nahradit doporučením k provedení screeningové kolonoskopie, která se provádí jednou za 10 let – toto vyšetření nezajišťujeme, pouze poskytujeme doporučení na příslušné lékařské pracoviště
• u žen od 45 let věku ověření, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních dvou let; není-li výsledek tohoto vyšetření k dispozici, lékař doporučí provedení tohoto vyšetření a nezbytných doplňujících vyšetření.
• ABI (měření krevního tlaku na všech čtyřech končetinách) u pacientů nad 65 let věku nebo s rizikovými faktory